Archiv pro štítek: dezén

Je třeba měnit pneumatiky již na 3mm sjetém dezénu?

V posledních několika měsících se několik předních výrobců pneumatik opakovaně zasazovalo o zvýšení limitu minimální povolené hloubky dezénu ze 1,6 mm na 3 mm. Logika v tomto kroku je zřejmá, po sjetí pod 3 milimetry se převážně na mokru rapidně snižují jízdní vlastnosti pneumatik a kampaň proto cílí na vyšší bezpečnost na silnicích. Vzhledem k tomu, že se změnou maximálního sjetí se zkrátí životnost pneumatik, se nicméně vkrádá i další otázka – do jaké míry jde výrobcům skutečně o vyšší bezpečnost a ne o větší odbyt pneumatik?

Michelin výměnu na 3 mm odmítá

Možná poněkud překvapivě se vůči ideje změny přípustné hloubky dezénu vymezil Michelin, který sezval novináře z celé Evropy do svého centra v Clermontu, kde provedl velice detailní analýzu dané problematiky.

Michelin totiž poukazuje na to, že s najetými kilometry se totiž mohou jisté jízdní vlastnosti dokonce zlepšovat. Příkladem může být jízda na suchu, brzdná dráha se zde totiž do určité hranice se sjetím pneumatik zlepšuje díky menšímu pohybu bloků. Díky menší hmotě a lepšímu přenosu energie pak mohou částečně sjeté pneumatiky nabídnout i lepší valivý odpor. Vyměnit pneumatika na 3 mm místo nynějších 1,6 mm by tak znamenalo přijít o stav s nejlepšími jízdními vlastnostmi na suchu.

Testy na mokru poukázaly na rozdíly mezi levnými a standardními modely

Pro demonstraci Michelin srovnal na 2 mm sjeté a nové klasické pneu i levné pneumatiky. Celkem tedy čtyři modely porovnával v testech na 1 mm vysokém vodním filmu při brzdění z 80 na 20 km/h. U klasických pneu byla výsledkem 19,2 metrů dlouhá brzdná s novými a 22,1 metrů se sjetými. U levných modelů byly naměřeny dráhy 22,7 a 27,6 metrů.

Při testování maximální rychlosti na okruhu bez nedotáčivosti byly opět výsledky na 2 mm sjetých klasických pneumatik prakticky identické s novými levnými pneu, oba modely dosáhly na rychlost 95 km/h.

 

3mm vs 1.6mm

Studie TNO a VUFO podporují výroky Michelinu

Vyvrátit názory, že mezi sjetým dezénem a počtem nehod je přímá souvislost, se snažily vyvrátit již dvě studie renomovaných organizací. Prvně, report TNO pro Evropskou komisi v roce 2014 došel k závěru, že z nehodových dat vyplývá, že změna povolené hloubky dezénu by neměla na počet nehod žádný výrazný vliv a hloubka 1,6 mm je v současnosti nastavena dobře.

Zpráva VUFO z roku 2017 poté poukazuje i na fakt, že zpřísnění kritérií pro hloubku dezénu bude znamenat nutnost častěji měnit pneumatik. To může vést řidiče k upřednostnění levných pneumatik, které i s hlubším dezénem vykazují horší jízdní vlastnosti nežli sjeté prémiové pneumatiky, jak ostatně ukázal test při brzdné dráze na mokru. Celkově by tak došlo spíše ke zhoršení bezpečnosti na silnicích.

Nevýhoda výměny na 3 mm? Vyšší náklady na provoz i dopad na životní prostředí

Celkově se rozdíl 1,4 mm mezi současnými 1,6 mm a potenciálními 3 mm odhaduje na 20% životnosti pneumatiky. To ročně představuje řádově miliardy eur z peněženek řidičů.

Dalším problémem je dopad na životní prostředí. Kvůli častější výměně pneumatik by se jejich roční spotřeba zvýšila zhruba o 400 milionů, což znamená prudký nárůst odpadu spojeného s jejich výrobou včetně 6,6 milionů tun CO2. Kromě vyšších nákladů na provoz je tak třeba připočítat i mnohem výraznější ekologickou stopu.

Řešení problému? Zveřejňovat testy se sjetými pneumatikami

Jakožto řešení navrhuje Michelin zahrnout do testů i vlastnosti při sjetí pod 3 mm. Vzhledem k tomu, že se kvality pneumatiky s najetými kilometry mění, může totiž kolonka s vlastnostmi při vyšším najetí dávat řidiči lepší údaje o pneu a přitom snížit finanční i ekologický dopad na řidiče.

Ačkoliv argumenty ohledně vyšší bezpečnosti při jízdě na mokru je dozajista možno chápat jako oprávněné, celkově Michelin prokázal, že je daná problematika podstatně složitější a současná legislativa nabízí řidičům dobrou alternativou mezi bezpečností a svobodou při volbě pneu.

 

Co způsobuje nerovnoměrné opotřebení pneu a jak jej řešit?

Většina řidičů dobře ví o nerovnoměrném opotřebení vzniklém špatným huštěním pneu, způsobů jak se pneumatiky nerovnoměrně sjíždějí je však mnohem více. Různě vzniklé opotřebení potom vypovídá i o technickém stavu tlumičů či dalších komponentů, a je proto dobré brát je v potaz. Připravili jsme si proto pro Vás průvodce základními typy nerovnoměrného sjetí a jejich příčin.

Nepravidelné sjetí způsobené špatným tlakem

Jak již bylo zmíněno, jedním z nejčastějších důvodů rychlého opotřebení pneumatik je špatné huštění pneumatik. Problémem u nízkého či příliš vysokého tlaku je nerovnoměrné opotřebení materiálu, přičemž stačí, aby byla jedna část běhounu opotřebená, a pneumatika se stává nepoužitelnou. V případě nízkého tlaku v pneumatice jsou podstatně více namáhány boční strany běhounu, které se potom opotřebují rychleji, nežli střední část. V případě vysokého tlaku vznikne naopak vypuklá střední část běhounu, která se opotřebuje rychleji nežli boční strany.

foto: kwik-fit.com

Sjetí do plošek (feathering)

Dalším typem nerovnoměrného opotřebovávání pneumatik je feathering, do češtiny nejčastěji překládán jako sjetí do plošek. Příčinou tohoto neduhu je nejčastěji špatný úhel sbíhavosti kol, případně špatně seřízené tlumiče. Výsledkem je to, že se žebra pneumatiky z jedné strany obrušují do hladka, zatímco na druhé straně zůstávají ostrá, a pneumatika se tedy opotřebovává nepravidelně. To, zda nemáte se sjetím do plošek problémy i vy zjistíte nejjednodušeji přejetím prstů oběma směry po šířce pneumatiky, pokud neucítíte výrazný rozdíl ve směru, je pneumatika v pořádku. V opačném případě se obraťte na autoservis, kde Vám úhel sbíhavosti kol spraví.

foto: procarcare.com

Vydutí bočnic (cupping)

Tento problém je nejčastěji způsoben špatnou funkcí tlumičů, případně neoptimálním vybalancováním pneumatiky. Výsledkem jsou důlky vznikající na hranách bočnic vzniklé špatnou absorpcí energie. Řešení tohoto problému bývá nejčastěji výměna některého z tlumičových komponent v autoservisu. Pokud jste problém odhalili včas, a pneumatiku lze tak dále používat, nechte ji vybalancovat a posaďte ji na jinou pozici.

foto: popularmechanics.com

Opotřebení vnitřních částí dezénu (Inner edge wear)

Opotřebení vnitřních hranách dezénu, často označováno také anglicky inner edge wear je společně s nerovnoměrným opotřebením vzniklém kvůli špatnému tlaku nejčastějším typem nerovnoměrného opotřebení pneumatik. Projevuje se nerovnoměrným opotřebováním ve směru šířky pneumatiky, ve směru rotace tak vznikají pruhy, které se sjíždějí mnohem rychleji. Tento problém vzniká nejčastěji kvůli zápornému úhlu sbíhavosti kol, řešením je tak opět návštěva servisu. Co se týče faktorů nahrávajícím tomuto typu nerovnoměrného opotřebení, stojí za to zmínit špatná pouzdra, pérování či nadměrný náklad.

Zničená pouzdra

Ozón, vysoké teploty a další okolní vlivy pomalu ničí pryžová pouzdra pneumatiky, která následně způsobují vychylování osy. Poškozené pouzdro potom nedrží pneumatiku v optimální poloze, což má za následek záporný úhel sbíhavosti kol.

Pérování

Tlumiče při své činnosti ovlivňují úhel osy kola, přičemž pokud se v nich nachází stará pérování, opět dochází ke změně úhlu sbíhavosti kol a následnému nerovnoměrnému opotřebení.

Nadměrný náklad

Pokud na zadní nápravě pravidelně převážíte neuváženou zátěž, může se stát, že se úhel sbíhavosti na přední nápravě vychýlí do kladných hodnot, zatímco na zadní nápravě bude úhel záporný. To vede k nerovnoměrnému opotřebení na vnitřní části na zadní nápravě a na vnější části na nápravě přední.

inner-edge

foto: tirereview.com

Opotřebení vnějších částí dezénu (Outer edge wear)

Analogicky lze pozorovat i opotřebení vnějších částí dezénu. Opotřebení na vnějších hranách dezénu pneumatiky sice nepatří mezi nejčastější způsoby opotřebení pneu, rozhodně je však třeba brát toto riziko v potaz. Nejčastěji k tomuto typu opotřebení pneumatik dochází při příliš agresivní jízdě v zatáčkách, na vině však může být opět i špatná sbíhavost kol.

 

Povinnost zimních pneumatik 2013 – od kdy do kdy?

Podle zákona o pozemních komunikacích (§ 40a, 361/2000 Sb.) je nutné mít obuté zimní pneumatiky  v období od 1. listopadu do 31. března. To ale není všechno – zákon stanovuje dvě další podmínky, z nichž alespoň jedna musí nastat, aby vás policie mohla úspěšně pokutovat:

a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo

b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza,

Pokud tedy chcete mít jistotu, že neporušíte zákon, je třeba mít obuté zimní pneumatiky do konce března. U osobních automobilů do 3.5 tuny je třeba mít zimní pneumatiky na všech nápravách a dezén zimních pneumatik musí být nejméně 4mm, u vozidel nad 3.5 tuny stačí jen na hnaných nápravách, avšak dezén musí být minimálně 6mm.

Pokud používáte celoroční pneumatiky, které mají označení na bočnici „M+S“, lze je použít v zimě, avšak v zimním období musí splnit minimální hloubku dezénu 4mm.

EDIT 8.7.2013: Veškeré podrobné informace o povinných zimních pneumatikách naleznete na webu http://www.povinnezimnipneumatiky.cz, kde jsou všechny informace o zákoně, celoročních pneumatikách apod. podrobně rozepsány a vysvětleny.