Archiv pro štítek: minimální hloubka dezénu

Jízdní vlastnosti pneumatik po celou dobu jejich životnosti – jak se liší nová od 4mm a 2mm?

Autobild vzal test celoročních pneumatik pěkně od podlahy – kromě toho, že změřil všechny základní disciplíny u nových pneumatik, tak i pneumatiky sjel až na 4mm (limit pro zimní pneu) a 2 mm (cca. limit pro letní pneu) a snažil se zjistit, zda je nevyhazujeme zbytečně.

Test „ojetých“ pneumatik

V testu bylo 5 celoročních pneumatik od převážně prémiových značek – Michelin, Goodyear, Pirelli, Hankook, Vredestein a Nokian. Výsledky nových dezénů najdete zde, těmi se již dále v textu nebudu zabývat. Z naměřených hodnot lze jednoznačně vyčíst, že se průměr vlastností pneumatik s jejich sjížděním zhoršují. Nižší vzorek sice pomůže na suchu, nicméně v kritických situacích, jako je aquaplaning, kde jsou kvality pneumatik potřebné nejvíce se u všech zastoupených modelů vlastnosti zásadně zhoršili. Nutno však podotknout, že poměrně – pneumatiky, které byly s plným dezénem nadprůměrné se po ojetí vyrovnali pneumatikám novým průměrným atd.

Některé české portály tak z testu usoudili to, že zákonný limit 4mm pro zimní pneumatiky je zbytečný. To si osobně nemyslím a v testu to nezmiňuje ani Autobild, který celý test vytvořil. Když totiž vezmeme například pneumatiku od Vredesteinu, která nová na sněhu vykazuje ucházející hodnoty (2+ trakce, 1- brzdění, 2- handling a slalom), tak při sjetí na 4mm jsou známky vždy minimálně o stupeň horší a při 2mm je nejlepší známka 4 a u brzdění a handlingu se dostaneme dokonce na „5+“. V reálných číslech to tedy znamená o více než 10metrů delší brzdnou dráhu z 50km/h na sněhu. 

To samé lze pozorovat bez výjimky u všech testovaných modelů v případě aquaplaningu – zatímco nová pneumatika nedostala horší známku než 2-, u 4mm pneumatik je nejlepší trojka a u 2mm pak dokonce 4+. Argumentovat jízdou na suché vozovce v tomto případě není vhodné – to, že na sucho nepotřebujeme dobrý dezén je v našem klimatu, kde poměrně dost prší bezpředmětné. Dost podobně je tomu na sněhu – u všech pneumatik se všechny hodnoty zhoršily a když si představím kritické situace při řízení v zimě, tak zde může být i těch 15% brzdné dráhy, o které se zhoršila nejlepší pneumatika důvodem nehody, natož pak zmiňovaných 10 metrů.

Poměrné zhoršení nových vs. ojetých pneumatik:

  • Trakce na sněhu: zhoršení o 10-38%
  • Slalom na sněhu: zhoršení o 5-28%
  • Brzdění na sněhu: zhoršení o 15-37%
  • Handling na sněhu: zhoršení o 3-16%
  • Aquaplaning: zhoršení o 19-31%
  • Jízda v kruhu: zhoršení o 1 až 14%
  • Brzdění na mokru: zhoršení o 11-20%
  • Handling na mokru: zhoršení o 6-11%

Z mého pohledu je tak spíše nevhodně nízký letní limit 1,6mm, kdy pneumatika s tímto vzorkem nemá šanci aquaplaningu zabránit, což je podložené i zmiňovaným testem.

Je třeba měnit pneumatiky již na 3mm sjetém dezénu?

V posledních několika měsících se několik předních výrobců pneumatik opakovaně zasazovalo o zvýšení limitu minimální povolené hloubky dezénu ze 1,6 mm na 3 mm. Logika v tomto kroku je zřejmá, po sjetí pod 3 milimetry se převážně na mokru rapidně snižují jízdní vlastnosti pneumatik a kampaň proto cílí na vyšší bezpečnost na silnicích. Vzhledem k tomu, že se změnou maximálního sjetí se zkrátí životnost pneumatik, se nicméně vkrádá i další otázka – do jaké míry jde výrobcům skutečně o vyšší bezpečnost a ne o větší odbyt pneumatik?

Michelin výměnu na 3 mm odmítá

Možná poněkud překvapivě se vůči ideje změny přípustné hloubky dezénu vymezil Michelin, který sezval novináře z celé Evropy do svého centra v Clermontu, kde provedl velice detailní analýzu dané problematiky.

Michelin totiž poukazuje na to, že s najetými kilometry se totiž mohou jisté jízdní vlastnosti dokonce zlepšovat. Příkladem může být jízda na suchu, brzdná dráha se zde totiž do určité hranice se sjetím pneumatik zlepšuje díky menšímu pohybu bloků. Díky menší hmotě a lepšímu přenosu energie pak mohou částečně sjeté pneumatiky nabídnout i lepší valivý odpor. Vyměnit pneumatika na 3 mm místo nynějších 1,6 mm by tak znamenalo přijít o stav s nejlepšími jízdními vlastnostmi na suchu.

Testy na mokru poukázaly na rozdíly mezi levnými a standardními modely

Pro demonstraci Michelin srovnal na 2 mm sjeté a nové klasické pneu i levné pneumatiky. Celkem tedy čtyři modely porovnával v testech na 1 mm vysokém vodním filmu při brzdění z 80 na 20 km/h. U klasických pneu byla výsledkem 19,2 metrů dlouhá brzdná s novými a 22,1 metrů se sjetými. U levných modelů byly naměřeny dráhy 22,7 a 27,6 metrů.

Při testování maximální rychlosti na okruhu bez nedotáčivosti byly opět výsledky na 2 mm sjetých klasických pneumatik prakticky identické s novými levnými pneu, oba modely dosáhly na rychlost 95 km/h.

 

3mm vs 1.6mm

Studie TNO a VUFO podporují výroky Michelinu

Vyvrátit názory, že mezi sjetým dezénem a počtem nehod je přímá souvislost, se snažily vyvrátit již dvě studie renomovaných organizací. Prvně, report TNO pro Evropskou komisi v roce 2014 došel k závěru, že z nehodových dat vyplývá, že změna povolené hloubky dezénu by neměla na počet nehod žádný výrazný vliv a hloubka 1,6 mm je v současnosti nastavena dobře.

Zpráva VUFO z roku 2017 poté poukazuje i na fakt, že zpřísnění kritérií pro hloubku dezénu bude znamenat nutnost častěji měnit pneumatik. To může vést řidiče k upřednostnění levných pneumatik, které i s hlubším dezénem vykazují horší jízdní vlastnosti nežli sjeté prémiové pneumatiky, jak ostatně ukázal test při brzdné dráze na mokru. Celkově by tak došlo spíše ke zhoršení bezpečnosti na silnicích.

Nevýhoda výměny na 3 mm? Vyšší náklady na provoz i dopad na životní prostředí

Celkově se rozdíl 1,4 mm mezi současnými 1,6 mm a potenciálními 3 mm odhaduje na 20% životnosti pneumatiky. To ročně představuje řádově miliardy eur z peněženek řidičů.

Dalším problémem je dopad na životní prostředí. Kvůli častější výměně pneumatik by se jejich roční spotřeba zvýšila zhruba o 400 milionů, což znamená prudký nárůst odpadu spojeného s jejich výrobou včetně 6,6 milionů tun CO2. Kromě vyšších nákladů na provoz je tak třeba připočítat i mnohem výraznější ekologickou stopu.

Řešení problému? Zveřejňovat testy se sjetými pneumatikami

Jakožto řešení navrhuje Michelin zahrnout do testů i vlastnosti při sjetí pod 3 mm. Vzhledem k tomu, že se kvality pneumatiky s najetými kilometry mění, může totiž kolonka s vlastnostmi při vyšším najetí dávat řidiči lepší údaje o pneu a přitom snížit finanční i ekologický dopad na řidiče.

Ačkoliv argumenty ohledně vyšší bezpečnosti při jízdě na mokru je dozajista možno chápat jako oprávněné, celkově Michelin prokázal, že je daná problematika podstatně složitější a současná legislativa nabízí řidičům dobrou alternativou mezi bezpečností a svobodou při volbě pneu.

 

Minimální hloubka dezénu letních pneumatik nestačí (+VIDEO)

Minimální hloubka dezénu nestačí

V ČR máme minimální povolenou hloubku vzorku 1,6mm (u zimních pneumatik 4mm), to však jak dokazuje testování anglického magazínu AutoExpress a televizního pořadu FifthGear opravdu nestačí. S vzorkem menším než 3mm se totiž brzdná dráha prodlužuje až o 40%. Problém dělá zejména brzdění na mokré vozovce. Jak uvidíte ve videu, test probíhal s dvěma stejnými auty se seřízenými brzdami, kdy jedno mělo pneumatiky s hloubkou dezénu 1,8mm, druhé mělo nové pneumatiky s plným 8mm vzorkem. Obě sady pneumatik tedy splňovali znění zákona, a to jak v Anglii, tak i u nás. Test probíhal tak, že se obě auta rozjela na rychlost 80km/h, auto s novými pneumatikami jelo první a auto se starými za ním ve vzdálenosti tří aut. To není sice zrovna podle bezpečnostních pouček, ale nejedná se o nic, s čím bychom se běžně nesetkali. Obě auta měla ABS. Po najetí na mokrou plochu začali oba brzdit – jak to dopadlo již napovídá úvodní fotka. Video jsem pro vás přeložil: (Pokud vás zajímá jen samotný test, přetočte na 3:10)

Jak je vidět na videu, minimální hloubka dezénu opravdu nestačí – ve chvíli, kdy se auta srazili, tak vůz s hloubkou vzorku 1,8mm stále jelo rychlostí 56km/h, což znamená opravdu velký náraz. Pokud tedy dbáte na bezpečnost, určitě doporučujeme měnit pneumatiky při hloubce vzorku 3mm místo 1,6mm – experti se shodují na tom, že by tato hranice měla být uzákoněna. Například pro Pro ČT řekl mluvčí ÚAMK Igor Sirota: „Zjednodušeně bychom řekli, že minimální hloubka by měla být dvojnásobná,“ míní. „Vyjeté koleje, průtrž, přívalovky, louže – pak jednoznačně pneumatika, která má 1,6 milimetru vytlačí vodu pod sebe, ale neodvede ji,“ popsal.